KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
HRADECKO
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Přírodní zajímavosti
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Původ jména řeky Opava

Pod majestátnou horou Praděd vyvěrají četné prameny, které se níže slévají v zurčící potůčky a ty zase pod horou v divokou řeku pospíchající nádhernou jesenickou přirodou. Na východ do poklidné nížiny. Tam již ztiší svůj tok a svoji životodárnou sílu nabízí každému, kdo ji ke svému životu nutně potřebuje.
Za časů zastřešené již dávnou minulostí, se do jejího údolí přistěhovali z neznámých končin lidé, aby zúrodníli panenskou přírodu a našli pro sebe a další pokolení nový domov, Těžce, skromně a poctivě se takto živili, pomáhaje přitom jeden druhému. Mocný horský duch Praděd se zalíbením sledoval jejich počínání a pozoroval jejich praco-vitost. Rozhodl se proto, že je za to po zásluze odmění. Zavolal si proto k sobě svého vrchního šotka Opu, aby mu dal klíč od podzemních pokladů. Přikázal mu, aby ho bez meškání odevzdal těmto dobrým a pracovitým lidem, aby se jim otevřela cesta ke zlatu a bohatství. S nevýslovnou radostí uposlechl Opa rozkazu svého dobrotivého Pána a ihned spěchal s touto dobrou zprávou k lidem.
Když jim dával zlatý klíč, podíval se jim do očí a pravil : "Můj mocný Pán Vás zdraví a posílá Vám tento vzácný dar. Klíčem otevřete nesmírné bohatství ukryté pod zemí a z něho Vám bude proudit říčkou zlato. Přesívejte pak písek, který s sebou voda ponese a určitě jej najdete. Ale pozor! Vzkazuje Vám můj vládce, že tohoto vzácného daru budete jen potud užívat, pokud zůstanete poctiví a dobří jako nyní. Běda, nezůstane-li Vaše srdce čisté jako dosud.! Klíč se jinak ztratí a zlaté prameny se navždy uzavřou. Buďte proto toho navždy pamětliví a dbejte velmi přísně těchto rad mého Pána."
Lidé, po tomto pohádkovém zjevení chtěli šotkovi ze srdce poděkovat,ale ten se jim ztratil jako pára nad hrncem. Lidé rádi uposlechli a vydali se nedočkavě k řece. Začali přesívat písek. A světe div se! Opravdu v něm nalézali mnoho drobných i větších zlatých zrnek a nazvali přesívání písku z řeky rýžování zlata. Šťastlivci zlatá zrnka prodávali do měst a velmi brzo zbohatli. Za takto získané peníze si najali chudé lidi z okolí. Práce jim přestala vonět. Odívali se do nejdražších šatů, jedli jen vybraná jídla a nouzí pohrdali. Jenže, jak už to na světě chodí, zapomněli na svou bývalou chudobu a žili nespravedlivě odměňované práce dělníků. Z bohatství vznikala mezi nimi jen závist a hádky. Docházelo mezi nimi k soudním sporům i k vzájemným nelítostným soubojům.
Když viděl tuto bezmeznou lidskou zášť a nenávist mocný duch Praděd, velice se rozhněval a pokynul rukou svým poddaným šotkům. V tomto okamžiku se ztratil zlatý klíč a uzavřel se na sedmero zámků spolu sed zlatým pískem. Marně se v něm lidé nadále přebírali. Žlutý kov se už nezatřpytil. Rýžování proto museli zanechat a nikdy už nebylo a nebude obnoveno.
Navždy se před lakotnými zraky uzavřely Pradědovy poklady. Šotkové je od té doby bedlivě střeží na příkaz svého Pána, aby nepronikly z lůna země na povrch a nesváděly, tak ke hříchům.
Jedna památka na zašlou slávu a blahobyt tu přece jen zůstala. Kdysi zlatonosná řeka se dodnes nazývá po šotkovi Opovi - Opavou Stejně se nazývá i město, které na ní leží.
Podle starých pověstí moravských a slezských napsal

Heřman Menzel
Linhartovy 70
Léta Páně 2002

Diskusní fórum čtenářů
(prozatím žádný názor)

DALŠÍ INFORMACE: Heřman Menzel
Zveřejněno 13.10.2003 v 10:57 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba