Ústředním hudebním nástrojem festivalu je tambura (balkánský strunný lidový hudební nástroj) a posluchači ve Studénce uslyší hned tři velké tamburašské soubory: Městský tamburašský orchestr Banja Luka (Bosna a Hercegovina), Tamburašský orchestr Branko Radičeviče (Srbsko) a domácí Tamburašský orchestr Brač (ČR, Studénka). Tuto trojici doplní Pěvecké sdružení Collegium Bonum (ČR) a Mažoretky Petra Studénka (ČR).

O rozšíření tamburašských souborů v českých zemích se zasloužili naši pradědové, kteří jako vojáci bývalé rakousko-uherské armády sloužili na počátku 20. století v zemích bývalé Jugoslávie. Odtud přiváželi domů jejich hudební nástroje - brače, bugarie, bizarnice aj. a zakládali u nás tamburašské soubory.

Před téměř 100 lety bylo na území pozdější ČSR založeno na sto tamburašských souborů. Na Moravě však již dnes najdeme pouze jediný hrající soubor, a to soubor Brač ze Studénky.

Začátky tohoto souboru byly skromné, ale svým způsobem přece jen pozoruhodné, neboť podnět zrodu vznikl daleko za hranicemi naší země. Bylo to někdy před první světovou válkou ve vzdálené Bosně a Hercegovině, odkud se v roce 1913 vrátil ze tříleté vojenské služby v někdejší rakousko-uherské armádě studénecký rodák Rudolf Langer.

Ze svého nedobrovolného vojenského pobytu v této zemi si přivezl nejenom lásku k tamější hudbě, ale i hudební nástroje, jež tehdy vzbudily mezi mládeží ve Studénce mimořádný zájem. Rudolf Langer byl mile překvapen a začal mladé lidi na tyto nástroje učit hrát. Tím položil základ souboru Brač, který se pak slibně formoval a který za dva roky oslaví 100 let své existence.