KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY
HRADECKO
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Přírodní zajímavosti
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 

Historie Třebechovického betlému

Josef Probošt se narodil dne 25. března 1849 v Třebechovicích č. p. 9. Vyučil se truhlářem a ve svých jedenadvaceti letech odešel na vojnu, kde pobyl 12 let. V r. 1882 převzal hospodářství po svém otci a ve svých 33 letech se 7.února 1882 oženil s Annou, rozenou Faltovou z Divce (1864-1929), měli jedinou dceru Annu, později provdanou Moravcovou. Probošt hospodařil na statku, pracoval na poli a povozničil. Měl mimo jiné i chov koní, který byl jeho chloubou. U Proboštů se scházeli sousedé, aby popovídali o životě, ale také četli z českých kalendářů a knih. Snad to byl základ pozdějších "betlémáků", kteří byli svědky vzniku budoucího Proboštova celoživotního díla. Škoda, že žádný z nich nevzal pero a papír a nezanechal písemné svědectví o jeho vzniku. Stavění betlémů na Vánoce bylo v té době tradicí, většinou však byly figurky vystřihovány z tištěných archů. Probošt se spřátelil s řezbářem Vilémem Krištofem a u něho snad také s Josefem Kapuciánem. Podle pamětníků byly první vyřezávané jesličky, které představil J. Probošt sousedům asi v r. 1885, překvapením pro manželku a vznikly ze spolupráce těchto tří přátel. Ohlas byl tak vřelý, že se rozhodl betlém rozšířit o další postavičky.

Přizval však raději ke spolupráci zkušeného řezbáře Josefa Kapuciána. Ten se narodil 19.3.1841 v Jaroměři. Do Třebechovic se přiženil v r. 1867. Měl smutný osud. Trpěl silnou hluchotou, ač se dvakrát oženil, zůstal sám, všichni blízcí mu zemřeli. Kapucián se dohodl s Proboštem, že mu do betléma bude vyřezával figurky. Josef Probošt si dobře uvědomoval, že jeho řezba je proti Kapuciánově méně dokonalá. Proto rád využil mistrovství svého spolupracovníka pro většinu figurek, které jsou umístěny blízko oku diváka. Sám se pak věnoval zejména konstrukčním prvkům, architektuře a tvorbě krajiny. V průběhu práce na betlému přicházely také krize. Údajně po dokončení tzv. biblické části, kde jako předloha posloužily reprodukce děl slavných malířů a ilustrace z bible, propadl výčitkám, že zanedbává hospodaření. Na dlouhou dobu řezbářskou práci přerušil. Možná to byla také tvůrčí krize, kdy cítil, že je celému dílu ještě hodně dlužen, ale nevěděl jak dál. Šťastný nápad zachytit mizející svět svých současníků jej zcela vrátil k práci na betlému. Doslova propadl tomuto svému koníčku, kterému zpočátku věnoval veškerý volný čas. Postupně ztratil zájem o práci v hospodářství a veškerou zátěž při obstarávání obživy ponechal na své ženě a dceři. Pravidlem se staly každodenní schůzky "betlémáků", kterým se tak již všeobecně říkalo. Členy byli zejména Proboštovi sousedé, většinou drobní řemeslníci. Mnozí z nich jsou na věčnou památku v betlému vyřezáni. Jeden z nejmladších betlémáků, železničář Jan Sedláček z Bědovic, významně pomohl po Proboštově smrti s rekonstrukcí betléma, neboť byl jeden z mála, který si jej ještě jako celek dovedl dobře vybavit.


Proboštovým spolupracovníkem nejmilejším se stal sekerník Josef Friml, který se narodil 16.11.1861 v Novém Hrádku. Zemřel 28.9.1946 v č.p. 253 v části města Třebechovic, zvané Bědovice. Sekernictví, řemeslo dnes již zaniklé, přinášelo obživu konstruktérům důmyslných dřevěných mechanizmů do pil a mlýnů. Josef Probošt toužil, patrně po vzoru vambeřických mechanických jeslí Longina Vittiga, svůj betlém uvést do pohybu. Někdy v devadesátých letech nechal betlém vyfotografovat. Pro mnohé bude překvapením, že betlém byl postaven do pravého úhlu, tak, jak se běžně v podhůří Orlických hor betlémy v minulém století stavěly. K napřímení do dnešní délky došlo patrně z důvodu snazšího ukládání na vůz pro zamýšlené cestování a umístění dokonalejšího mechanizmu. Ten první měl údajně mnoho nedostatků, ale díky podílu Josefa Frimla byl vytvořen jedinečný systém soukolí, vaček, hřídelí a táhel, který odborníci obdivují dodnes. Probošt neváhal leccos v betlému předělat a přizpůsobit podle rad sekerníka Frimla a jistě nelitoval. K nikomu nepřilnul tak úzce, jako k němu. Složité bylo vytvořit pohyb figur tak, aby napodobovaly přirozený pohyb lidí při práci. V místech, kde figurky potřebovaly překonat větší vzdálenost, vymyslel Josef Friml soustavu dřevěných řetězců. Potvrzením dokonalé práce tvůrců je fakt, že mechanizmus s občasným zaváháním běhá i dnes, po stu letech. Když se konečně Probošt rozhodl betlém vystavit, považoval dílo za ukončené. Zřejmě i z toho důvodu se rozloučil s mistrem Kapuciánem, který dožil dvě poslední léta svého života v místním chudobinci a tam také 21. listopadu r. 1908 zemřel, bez poct, slov chvály a díků.

V roce 1906, na výstavě Zemské jednoty řemeslnické v Chrasti u Chrudimi získal Josef Probošt za vystavený betlém diplom a zlatou medaili "Práci a pokroku". Nedostavil se však očekávaný finanční zisk. Bohužel, také I. světová válka znemožnila cestování betlému po poutích a výstavách a tím také aspoň částečné navrácení vložených prostředků. Z Probošta, dříve družného člověka se stával zatrpklý, nevlídný samotář. Přicházelo stáří a ubývalo sil. Rodina neměla pro jeho umělecký záměr pochopení. On sám, ač dokázal vytrvale a důsledně pracovat téměř po celých čtyřicet let svého produktivního věku na betlému, tak zcela ztratil zájem o své hospodářství. Betlém se stal pro ostatní členy rodiny symbolem hospodářského úpadku a dluhů na Proboštově statku.

Posledních patnáct let života Probošt věnoval již jen výhradně betlému. Snažil se ještě vylepšit uspořádání jednotlivých teras a chod mechanizmu. K tomu pro zvýšení efektu býval připojen flašinet, který hrál tklivou píseň. O Vánocích r. 1925 Josef Probošt ulehl. Členové rodiny se zarmouceně dívali, jak život opouští tohoto neklidného člověka, jenž ze všech vášní, které jej provázely, měl jednu nejsilnější - betlém. V ranních hodinách dne 20. března r. 1926 řezbář Josef Probošt zemřel a náhle byly všechny bolesti i touhy umlčeny...

Na dobu osmi let po smrti Josefa Probošta betlém upadal v zapomnění, snad proto, že Proboštově rodině přinesl mnohá zklamání a očekávání nenaplnil. Moravcovi - dcera řezbáře Probošta s manželem, se rozhodli betlém prodat. Bohužel, o koupi včas neprojevilo zájem ani město Třebechovice, ani představitelé katolické církve ve městě, či diecéze v Hradci Králové. Šlo o čas, zájemců bylo více. Nakonec došlo k dohodě s představenstvem Československé církve husitské ve městě, respektive pány Františkem Skřivanem (1882-1968), řídícím učitelem a Jaroslavem Burdychem (1892- 1957), majitelem továrny na kožené zboží, který částku proplatil. Dle písemného vyjádření Josefa Moravce bylo pro rodinu důležité, že betlém zůstane ve městě a bude sloužit církevním účelům. Soukromníkovi by prý za tak nízkou cenu dílo svého tchána neprodal. Betlém byl tedy dle zápisu v církevní kronice ze dne 13.7.1934 prodán za částku 15.225,- Kč. Výše uvedenou částku byl patrně schopen hotově poskytnout pouze Jaroslav Burdych. František Skřivan se projevil jako vynikající organizátor. Role zachránce betlému před dalším poškozením, (už na dřevě začal pracovat červotoč), zajištěním rychlého nákupu pro město mu rozhodně právem patří, stejně jako Jaroslavu Burdychovi. Dnes bychom rádi znali všechny podrobnosti nákupu betlému, ale kupní smlouva již neexistuje, jen na jednom z dokumentů je výpis z kupní smlouvy. Uvedeno je, že: cit. "13.7.1934 zakoupili od manželů Moravcových Burdych a Skřivan betlém s řezbářským modelem Orebu a Potštýna za 15.000 Kč bez jakýchkoliv výhrad - jen s tím, že betlém bude bezplatně ukazován rodině tvůrce a jejich příbuzným", konec cit. Po nákupu betlému požádal František Skřivan Jana Sedláčka o jeho sestavení. Místo ručního pohonu byl v r. 1935 pořízen elektrický motorek, který je na betlému dodnes a zajištěn podvozek s železným rámem a pneumatikami. Betlém se znovu vydal na cesty. Cílem bylo zajistit tolik finančních prostředků, aby mohl být na vrchu Orebu zakoupen pozemek pro výstavbu stánku Československé církve husitské, kde by betlém našel své trvalé výstavní místo. Od roku 1935 byl Proboštův betlém opět v plném lesku a připraven sklízet slova obdivu a uznání nejprve v Kostelci nad Orlicí a Pardubicích. Potom přišla úspěšná výstava v pražském Myslbeku. V roce 1936 betlém navštívil Dvůr Králové n. L. a sklidil velký obdiv stejně jako v brněnském Alši. Pokračovaly cesty na Slovensko do Bratislavy, Piešťan a Hlohovce.
Zlatou medailí byl betlém v roce 1937 oceněn na výstavě v Uherském Hradišti. Velký úspěch v roce 1938 betlém zaznamenal také v Košicích, ale potom již bylo třeba spěchat domů před hrozbou druhé světové války. V průběhu několika let cestování betlému nechal na dvorku své vilky František Skřivan vystavět provizorní dřevěnou kolnu, do které se betlém vracel v období mimo výstavy. Betlém byl na počátku války stále u Skřivanů, ale když začaly nálety, byl odstěhován opět do Dotřelova mlýna a dokonce byl uložen i v pivovarské lednici.

Po II. světové válce, v období po únorovém převratu v r. 1948 a nástupu vlády komunistické strany, přicházely do města nové poměry, které začaly postupně ovlivňovat jeho vnitřní život. Třebechovický betlém přešel do majetku státu zabavením majetku manželů Burdychových, kteří byli odsouzeni za zatajení části surovin z jejich továrny, která byla zestátněna.. Jaroslav Burdych byl uvězněn. František Skřivan se spokojil se s rolí opatrovníka a správce betlému a byl rád, že ten je ponechán na svém místě v kolně na jeho zahradě. Pro manžele Skřivanovy se betlém stal smyslem života a posláním. Ač jej po dobu asi 15 let nesměli oficiálně vystavovat, betlém s pomocí přátel udržovali a samozřejmě ukazovali návštěvníkům, kteří se zákazy nenechali odradit.

Počátkem šedesátých let se betlém díky novinářům dostával do povědomí veřejnosti a když v r. 1965 Československá televize natočila dokument, který byl vysílán o Vánocích, začal se o betlém zajímat svět Rozhodnuto bylo o jeho vystavení na světové výstavě EXPO 1967. Betlém se urychleně připravoval na pouť přes oceán do kanadského Montrealu, kde měl reprezentovat české lidové umění přelomu 19. a 20. století. Natočen byl také další televizní dokument Jindřicha Feireizla, "Probošt pro Montreal". Skutečně se tento unikátní betlém stal nejúspěšnějším exponátem československého pavilonu, poutal pozornost mnoha set tisíc lidí, kteří se přišli podívat a setrvali v úžasu nad dílem českých lidových řezbářů. Konečně došla naplnění Proboštova slova, " že to jednou bude takový betlém, kterému se pokloní i císař pán". V knize návštěv montrealského pavilonu jsou slavná jména mnoha významných osobností, prezidentů, předsedů vlád, králů, arcibiskupů, slavných filmových hvězd, hudebníků a špičkových sportovců a dokonce i etiopského císaře. Za všechny snad jméno Marlene Dietrichové, senátora Roberta Kennedyho, britské princezny Margarety s manželem, syna Charlieho Chaplina a řady dalších. Byl to skutečný triumf. Při zpáteční cestě z Kanady byl betlém ještě vystaven v Praze v Bruselském pavilonu. V roce 1968 betlém vycestoval znovu do zahraničí, a to do holandského miniaturního městečka Madurodam v Haagu.

Předposlední cesta mimo Třebechovice vedla znovu do Prahy. Od 15.11. 1969 do 4.1.1970 byl betlém vystaven na druhém nádvoří Pražského hradu v Plečnikově síni. Od 1. do 31. března 1970 v Olympia Hall v Londýně na výstavě Ideal Home. Betlém se po cestách Evropou vrátil částečně poškozen, a proto městští zastupitelé rozhodli, že tato cesta mimo město byla poslední. Vhodnější bude využít dosavadních úspěchů betlému k přivedení turistického ruchu do Třebechovic pod Orebem. V rohu náměstí byl proto vystavěn objekt, ve kterém je betlém umístěn od roku 1972. Během let zde vzniklo specializované muzeum betlémů. V roce 1990 v Třebechovicích p. O. bylo založeno Československé sdružení přátel betlémů, které je součástí mezinárodní unie se sídlem v Římě. Od roku 1992 má dnes již České sdružení přátel betlémů své sídlo v Hradci Králové. V r. 1996 při muzeu betlémů vzniklo Sdružení přátel Třebechovického muzea betlémů, které se stará o jeho propagaci a podporuje záměr přestavby muzea a myšlenku vytvořit z Třebechovic pod Orebem město betlémů, které nenechá návštěvníka města ani chvíli na pochybách o tom, že je v místě, které oživilo betlémářskou tradici.

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.betlem.cz

AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) 118, 25.01.2005 v 10:34 hodin
Copyright 1998-2018 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba