Historie obce Chlum [ Historie (archivní dokument) ]
Chlum (německy Klum)
Ves leží na jihozápadním úpatí Maršovického vrchu. Půda je bohatší na jíl, na jednom místě je i hrnčířská hlína. Uprostřed vsi stojí na výšině renesanční (později zbarok.) Kostel sv. Jiří z r. 1739, stavěný za Jana z Kouniců na Novém Zámku (Zahrádky). Stará dřevěná zvonice u Kostela byla odstraněna roku 1863. Pět zvonů ulil K Bellmann v Praze roku 1740. Hlavní oltář je zasvěcen sv. Jiří, postranní P. Marii a sv. Prokopu. Velmi cenná je monstrace a pozlacené ciborium (Kalich na hostie).
Matriky počínají rokem 1673. Původní kostel ve Chlumu však stál již ve 13. století. Král Václav II. postoupil ves roku 1293 Hynku Berkovi z Dubé, dříve patřil bezděcké farnosti. Roku 1361 zde byl farářem Václav z Dubé, roku 1363 Václav Holan a Prokop, roku 1364 Zdenko, roku 1397 Mikuláš z Hradiště a roku 1404 tu ustanovil Jindřich Berka z Dubé na Jestřebí faráře Mikuláše z Turnova.
Chlum byl vsí již v roce 1264 v době Přemysla Otakara II. Jméno ves převzala po táhlé ploché hoře, kterým se tehdy říkalo chlum. Roku 1391 patřila "Ves na Chlumie" Hlaváči Berkovi z Dubé. Roku 1446 ji koupil Jan Smiřický na Housce. Roku 1478 získal Chlum Kryštov z Vartenberka a připojil k Novému Zámku (Zahrádky) až do roku 1848. Pozemkové knihy počínají záznamy z roku 1657. Ve vsi stojí srubové domy a sochy sv. Floriána a na západním konci vsi sv. Jana Nepomuckého.
