KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY
HRADECKO
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Přírodní zajímavosti
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 

Větrný mlýn

Na jižní straně obce na kopci, kde se dne říká "Na povětráku", byl v roce 1855 postaven větrný mlýn.
Majitel pozemku, sedlák Toman povolal tesařského mistra od Dubence, který byl odborníkem na tyto stavby.
Budova měla čtvercový půdorys o délce strany 5,60 m, takže vnitřní plocha byla přes 31 m2. Výška po hřeben střechy 10,70 m.
Poschodí byla dvě: v prvním šalanda, mlýnice a brzda, ve druhém - v podstřeší - soukolí a mlýnské složení. V předu, vpravo nahoře, z budovy vyčnívala silná dubová hřídel, ve které byly ve vydlabaných otvorech provléknuty dva trámy 16 m dlouhé, které byly šikmo otesány a v nich zase v dlabech provléknuty příčky rámů, blíže ke hřídeli pobité prkny, na koncích prázdné, které podle síly větru se vyplňovaly. Když jste stáli před křídly, otáčela se proti směru hodinových ručiček a otočila se jednou za 10-20 vteřin. Křídlo bylo 8 metrů dlouhé a na konci 2,40 m široké.Stavba spočívala na silném kříži z trámů položených na pískovcových kvádrech. Ve středu kříže stál vzepřen dubový sloup. Dole byl osekán do kostky 60 cm silné. V prvním poschodí končil jako válec. Dole nad křížem, na dubových sedlech byly položené trámy a na konci sloupu nahoře posazený 40 cm do kostky silný trám, nesly celou budovu mlýna, která se otáčela okolo sloupu. Hřídel nahoře byla položená trochu šikmo proto, aby křídla dole šla dále od budovy, když se otáčela a částečně se ohýbala a nechytala o budovu mlýna. Další účel byl, že vítr tlačil celý mlýn k zemi, nezdvihal jej.

Asi v roce 1860 změnil mlýn majitele, který v jeho blízkosti vystavěl chalupu.V roce 1914 vypukla první světová válka, která oživila upadající provoz na větrníku, jak se tehdy mlýnu říkalo.

Po válce zájem o mletí ochabl, protože nemohl konkurovat výrobkům moderních válcových mlýnů. V roce 1921 majitel a mlynář Josef Uhlíř zemřel a větrník tak ztratil svého pečlivého ochránce. Nový majitel František Prokeš počítal s tím, že mlýn rozboří na palivo a v chalupě ubytuje nájemníky pro svoje hospodářství. Státní památkový úřad však zboření mlýna nepovolil. Větrný mlýn vzal pod svoji ochranu, ale nikdo se o něho nestaral a zub času začal hlodat. 4. července 1929 se přehnala naším krajem hrozná vichřice, která mlýnem pootočila a poničila střechu. To uspíšilo jeho chátrání. Nejprve se začaly bortit trámy na křídlech, která po čase upadla. 4. dubna 1940 se zřítila vlivem větru zbývající křídla se zpuchřelým koncem hřídele. Tím typický znak mlýna zmizel úplně. Potom vypadal jako obyčejná bouda. V roce 1943 přijeli dva architekti v Technického muzea v Praze. Po několik dnů prováděli kreslení plánů celého mlýna mimo vnitřní zařízení. Celá stavba byla přesně změřena a byly vypracovány přesné a podrobné plány větrníku. Tím se prakticky uzavřel osud librantického povětráku.

V roce 1947 koupil za 5.000 K. od Prokšových větrník p. Žaloudek se slibem, že ho uvede do pořádku. Ale nestalo se tak a ještě téhož roku přistoupil k jeho zbourání.Tak tedy zmizela pěkná památka stavitelského umění našich předků i památka na to, že moukou v něm semletou se živilo mnoho lidí a v době I. světové války byl velkým dobrodiním pro obec a okolí. Je škoda, že jediné, co po mlýnu zbylo je jen několik fotografií, obrazů a plánů.

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.librantice.cz

AKTUALIZACE: 2, 26.08.2004 v 14:31 hodin
Copyright 1998-2017 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba