Kaple sv. Cyrila a Metoděje [ Kaple ]
Stáří kaple se počítá od roku 1885. V tomto roce se začalo jednat o stavbě kaple za starosty Jana Vejtasy z č. 43. Kapli postavil zednický mistr Ignác Suchánek a tesařský mistr František Trojan z Lesonic za 1 100 zlatých. Vysvěcena byla 26. října 1890 od Františka Hocha, faráře hornoújezdského, za asistence Antonína Suchny, kaplana z Jaroměřic n. Rok., který měl kázání, a faráře, čestného konzistorního rady Františka Synáčka, též z Jaroměřic, který sloužil mši. Když budeme počítat stáří kaple od jejího vysvěcení, tak letos bude naší kapli 113 let.
Co se tedy všechno stalo za těch 113 let?
Již 4. července 1929 se přehnala přes Výčapy silná vichřice a shodila střechu věžičky na kapli a poškodila obyvatelům Výčap mnoho střech. Za necelý rok, tedy 11. května 1930, upozorňuje Augustin Malena na trhliny ve zdi a v klenbě. Upozorňuje též, že hlavní zdivo klesá v základech následkem spodní vody. Navrhuje, aby se klenba snesla a místo ní byl dán obyčejný trámový strop. Ke zrušení klenby však nedošlo. Při opravě věže kaple bylo zjištěno, že vazba střechy je úplně shnilá a že je třeba ji zrušit. Z vyžádaných návrhů byl vybrán nejjednodušší a nejlacinější a dle něho byla střecha provedena. I závěs zvonu byl shledán prohnilým a byl též vyměněn. Z tohoto zápisu se dovídáme, že původní střecha na kapli vypadala úplně jinak a žádná obrazová památka z té doby není. Kolik stála celková oprava, není nikde uvedeno.
Rok 1969 se zapsal do historie kaple tím, že během měsíce června byla opět opravována. Byla osazena železná okna a zhotovena nová omítka. Většina prací byla provedena brigádnicky a dokončovací práce provedla stavební četa JZD Výčapy, která zapůjčila míchačku a lešení. O provedené opravy měli největší zásluhu manželé Kubovi z č. 37. Kolik tato oprava stála, není v kronice uvedeno.
Pak přišlo léto roku 1972. Bylo to špatné pro naši kapli. Manželé Kubovi z č. 37 spolu s MNV se rozhodli pro vymalování kaple uvnitř. Byli osloveni odborníci, tedy tři malíři restaurátoři, kteří vymalovali vnitřek kaple, provedli restaurování obrazů a vše, co bylo třeba. Tato oprava stála 9 000 Kčs. Ale našel se přitom někdo, kdo pošeptal kriminálce, že tito restaurátoři pracují načerno a výsledkem byl výslech všech, protokoly, pokuty a nedobrý zážitek pro ty, kteří nám udělali velký kus krásné práce.
O 10 let později, v roce 1982, za působení faráře Sporela došlo k výměně a modernizaci oltáře. Starý oltář byl rozebrán a místo něho zhotoven stolec s půlkruhovou zdí. Vzácné obrazy a vyřezávané části oltáře zmizely neznámo kam.
V dalších letech byl okolo kaple klid až do 22. 9. 1993. V tento den zvonila paní Kubová při úmrtí Jaroslava Marka umíráček a při tomto zvonění se utrhl zvon a spadl na klenbu kaple. Byla prověřena možnost ulití nového zvonu v Praze, ale tam byla dána lhůta výroby 10 let. Obecní úřad se proto obrátil na zvonařského mistra Josefa Tkadlece z Halenkova na okr. Vsetín, který vyrobil zvon větší s výzdobou a elektrickým zvoněním. Zvon je zasvěcen Cyrilu a Metoději.
Při přesném měření věže bylo zjištěno, že střešní konstrukce je silně prohnilá a drží jen silou vůle. Bylo tedy rozhodnuto provést celkovou opravu, tzn. novou vazbu, krytinu, okenice a kopuli s křížkem.
V lednu 1994 byla provedena sbírka a bylo získáno od občanů 70.780,- Kč. Dary byly v rozmezí 20 - 3.000,- Kč. Rozpočet na tuto opravu byl více jak 250.000,- Kč. Zbytek byl hrazen z rozpočtu obce a něco dala církev.
Zvon zhotovil mistr Josef Tkadlec v Halenkově. Zvon váží 95 kg a stál 23 680,- Kč. Kopule s křížkem byla vyrobena v Ivančicích a pozlacena v Tišnově za cenu 33.000,- Kč. Měděný plech byl zakoupen v Brně za 60.000,- Kč. Kanadský šindel byl zakoupen v Praze za 54.000,- Kč. Oplechování věže mědí, zhotovení žlabů a svodů z mědi zhotovil klempíř Karel Klíma bez nároku na jakoukoliv odměnu. Vazba a pokrytí byly též provedeny svépomocí. V obecním lese bylo nakáceno dřevo na vazbu. Vazbu zhotovili tesaři pan Dokulil a pan Číhal. Okenice do věže a hlavní vchodové dveře vyrobil pan Šumpela z Ostašova. Zvon byl dovezen 14. 6. 1994 a vysvěcen v sobotu 25. 6. 1994 ve 14 hod. Zvon vysvětlil děkan Ševela z Přibyslavic za asistence faráře z Horního Újezda, faráře z Rokytnice a faráře z Jaroměřic. Nový zvon jako umíráček zazněl poprvé při úmrtí Františka Maleny z č. 91 - 25. července 1994.
Během roku 2003 proběhla oprava kaple ve Výčapech na návsi. Byla vyměněna okna, kterými se nedalo větrat, uvnitř kaple se držela vlhkost. Bylo provedeno vymalování vnitřního interiéru, které provedl pan Jan Hlouch. Fasáda se ošetřila protivlhkostní omítkou jak zvenku, tak zevnitř. Elektrické a rozhlasové vedení zmizelo z fasády, byly osazeny nové rozhlasové reproduktory. Voda od okapních svodů se svedla žlaby za obrubník, aby nešla do základů. Dveře do kaple přelakoval pan Martin Dobeš. Firma pana Koloucha z obce Oslavička provedla očištění kříže před kaplí, kamenných patníků okolo kaple a kamenného portálu okolo vstupních dveří. Celkovou opravu provedla stavební skupina ZD Výčapy pod vedením pana Pavla Kuchaře a stavebního mistra pana Jaroslava Svobody.
