Historie obce Úsobí [ Historie (archivní dokument) ]
První písemná zmínka o Úsobí pochází patrně z roku 1307, kdy bylo zemědělskou osadou v blízkosti středověké obchodní "Haberské cesty". V průběhu let se sídlo označovalo různě (původně Uzowe, Ussobie, Ausoba, Ousobá, Ousobí a nakonec Úsobí).
Prvním známým majitelem Úsobí byl rod Říčanských z Říčan a Křivsoudova. V předhusitské době za Lucemburků patřilo k majitelům pražského arcibiskupství. Po potlačení husitského hnutí přišlo Úsobí do vlastnictví šlechtického rodu Trčků z Lípy, kteří ho připojili k panství lipnickému a světelskému. Později je spojili se statky ve Větrném Jeníkově a před třicetiletou válkou v roce 1602 prodali jihlavskému měšťanovi Matyáši Štubíkovi z Königsteinu, jehož dědici Úsobí osamostatnili a vybudovali v něm zámeček jako jedno ze svých venkovských sídel. V době, kdy kraj s Lipnicí obsadili Švédové, Úsobí trpělo drancováním.
Po skončení válek byla v obci znovuzřízena pražským arcibiskupem fara a na ní zavedeny matriční knihy. Na renovaci farního kostela se podílel Karel Škréta nebo jeho žáci. Úsobí střídalo cizí pobělohorské šlechtické majitele a bylo spojováno s jinými jejich statky.
Hospodářský i kulturní vzestup obce nastal až v 2. polovině 18. století, kdy nový majitel František Jodok Göldlin, svobodný pán z Tiefenau, kromě restaurátorských prací v zámeckém sídlea v kostele povolil zřízení první úsobské brusírny skla.
Selské vzpoury z roku 1775 silně ovlivnily a urychlily zrušení nevolnictví a od té doby také začíná narůstat význam sklářství v obci.
Po krátké éře Göldllinů přešlo Úsobí roku 1785 do vlastnictví Fučíkovských z Grünhofu, kteří tu jako vlastníci panství udrželi až do roku 1903. Privilegiem Josefa II. získali v roce 1789 pro obec povýšení na městys s právem vlastního znaku, praporu a povolením ke konání tří výročních trhů vedle pravidelného týdenního trhu každé pondělí.
Pozdější vývoj je úzce spjat s provozem sklárny. V roce 1921 byla zřízena měšťanská škola, v roce 1924 byla obec elektrifikována, v roce 1930 byl vybudován obecní vodovod a zřízen biograf ve správě Sokola.
V následném období se vybudovala mateřská škola, školní jídelna, přistavěla se a přestavěla základní škola, v roce 1938 se zřídilo rovněž koupaliště u lesa Farářství, kde postupně vyrostla rovněž chatová lokalita.
V obci je zřízeno zdravotnické středisko, kulturní středisko a zámek je upraven v roce 1953 jako zařízení OÚNZ v Havlíčkově Brodě pro těžce nemocné nepohyblivé pacienty.
Vybudovala se technická infrastruktura a nový bytový fond jak v bytových tak rodinných domcích.
